10. Služebnosti
1.) Služebnosti s.190
- pozemkové služebnosti, ususfructus (právo požívací), usus (právo požívací)
- služebnost = věcné právo k věci cizí, které spočívá v právu užívat cizí věc a toto právo je neoddělitelně spojené s urč. pozemkem nebo s urč. osobou
- neoddělitelnou součástí předmětu služebnosti (vlastností pozemku), v jehož prospěch se zřídila
- pozemkové služebnosti – právo cesty, vodovodu – vztah dvou vlastníků dvou sousedních pozemků, služebnost užitečná pro pozemek, ne pro osobu
- osobní služebnosti (usus, ususfructus, habitaio, operae) – výrazně osobní ráz, omezení vlastníka věci, k níž byla zřízena, trvala ale jen po dobu života oprávněného – byla dočasná, vzniká jen ve spojení s konkrétní osobou
- ususfructus – právo užívat cizí věc (uti) a těžit z ní plody (frui) – nesmí být změněna nebo zničena podstata věci (souhrn základních vlastností, kterými je dáno hospodářské určení věci) – objekty usufructu mohly být jak věci movité tak nemovité, nikoli zuživatelné
- usus – právo osobního užívání cizí věci, vylučuje možnost těžit plody (bezprostřední spotřeba), nedělitelné, nepřeveditelné
- habitatio – právo užívat byt v cizím domě, operae – výlučně osobně užívat služby cizího otroka nebo zvířete – vznikala odkazem
- Vznik: právní jednání, mancipace, injureccese, vindikační legát, služebnost dohodami a stipulacemi, kvazitradice, dohoda připojena k převodu tradicí, adjudikace, vydržení
- Zánik: objektivně (nezávisle na vůli stran) – zánik věci nebo podstaty věci, spojením s vlastnictvím, některé zanikali nevykonáváním (usus, ususfructus, pozemkové); z vůle stran – vzdání se služebnosti (formou injureccese);
- Ochrana věcnými žalobami - vindicatio servitutis, u požívacího petitio ususfructus