14. Náhrada škody (pojmové znaky a zavinění)
1.) Náhrada škody (pojmové znaky a zavinění) s.223
- 3 podmínky:
- damnum (škoda samotná) – čítá damnum emmergens (samotná škoda) a ušlý zisk
- věřitel odpovídá i za škody na majetku způsobené náhodou (vyšší x nižší)
- povinnost dlužníka náhradě škody: existuje kauzální nexus (příčinná souvislost) mezi jednáním a újmou, lze prokázat subjektivní vztah dlužníka ke škodlivému výsledku (vinu)
- odpovědnost za škodu nese člověk schopný uvědomit si následky pr.jednání
- culpa (zavinění): zlý úmysl (dolus) a nedbalost (culpa):
- a) culpa lata – hrubá nedbalost, posuzuje se jako dolus (až nepochopitelná)
- b) culpa in concreto – chování jako ke věcem vlastním, když je někdo lajdák ke svěřeným věcem, ale je pečlivý k věcem vlastním, chápe to ŘP jako jednání proti fides
- c) culpa levis – lehká nedbalost, průměrná péče starostlivého hospodáře, je opakem culpa lata, dopouští se jí každý
- d) culpa custodia – forma nižší náhody, požaduje se, aby vlastník předpokládal že např. bude pršet, přijdou zloději, člověk odpovídá za škodu velmi široce (např. když je v prodlení s placením)
- kauzální nexus