21. Civilní a praetorská posloupnost
11. 1. 2010
1) =přechod práv ze zůstavitele na dědice – princip univerzální sukcese
2) 2 posloupnosti
a) Civilní – dědictví = hereditas
i) Ochrana actio hereditas petitio
ii) Přechází i práva a povinnosti nemajetkové povahy – např. sakrální oběti
b) Praetorská – dědictví = bonorum possessio
i) Ochrana bonorum possesio cum re(věcně podložená), bonorum possesio sine re(věcně nepodložená)
ii) Ryze majetkový ráz
iii) Nutná žádost interdiktem Quorum bonorum během dané doby
3) Dělení dle delačních důvodů – oba pak děleny dle posloupností
a) Testamentární(delačním důvodem testament)
i) Testament = jednostranný formální právní úkon mortis causa, obsahuje dědickou instituci
b) Intestátní(delačním důvodem zákon) = dle zákona
i) Dle ius civile – adice splývala s delací, dědici ihned smrtí zůstavitele, nemohli odmítnout
(1) Dědicové sui et necessitas
(2) Nejbližší agnát
(3) Gentiles
ii) Praetorská posloupnost – dělení na dědické třídy
(1) Unde liberi
(a) děti, vlastní dědici, všichni, kteří vstoupili do zůstavitelovi rodiny-emanciovaní synové, děti, kteří přešli do jiné rodiny –
(b) -> princip kognátského příbuzenství
(c) dělení dle kmenů
(2) Unde legitimi – podruhé povolání vlastní dědici dle ius civile
(3) Unde proximi cognati
(a) pokrevní příbuzní až do 6. Stupně, ze 7. Bratranci, sestřenice, manželské a nemanželké děti po matce, která nebyla jejich agnátou
(b) -> hledělo se ke stupni, mezi dědici stejného stupně podle hlav
(4) Unde vir at uxor
(a) pozůstalá manželka nebo manžel –
(b) předpokladem bylo, aby žili do smrti v řádném manželství
(c) manželka v manželské moci (uxor in manu) byla v této třídě povolávána po třetí)
iii) Justinánská novela (rok 543 n.l.) – dominance kognáckého příbuzenství
(1) descendenti (potomci) zůstavitelovi - nejprve bližší, dělilo se podle hlav, jinak podle kmenů
(2) ascendenti zůstavitelovi a jeho sourozenci - u rodičů a sourozenců podle hlav, děti sourozenců podle kmenů, pro vzdálenější předky podle linií – to samé
(3) polorodí sourozenci a jejich děti
c) všichni další kognáti bez rozdílu stupně - současně byli povoláváni příbuzní téhož stupně, dělení podle hlav