Locatio-conductio Smlouva o nájmu
11. 1. 2010
Locatio-conductio
=synallagma, jehož předmětem je buď úplatné užívání cizí věci anebo cizí pracovní síly, anebo provedení určitého díla
Locatio-conductio rei
=smlouva, při které lokátor postupuje conductorovi do detence nějakou individuálně určenou věc, aby ji druhá strana užívala (nájem) anebo užívala a požívala (pacht) po určitou dobu za sjednanou úplatu
-actio conducti – je žaloba nájemce (pachtýře) proti pronajímateli (propachtovateli)
-actio locati – slouží pronajímateli
-povinnosti pronajimatele (lokátora)
-převést věc do detence nájemce a zaručit mu, že věci nebude zbaven, ani v jejím užívání nijak rušen, pokud k tomu dojde, musí pronajimatel zakročit a zjednat pořádek (nájemce sám žádnou ochranu nemá, jeho oprávnění jsou pouze relativní, pouze vůči pronajimateli účinné)
-musí věc udržovat v dobrém stavu a platit veřejné dávky (daně)
-pokud učiní nájemce na věci nějaké užitečné náklady, musí je lokátor nahradit
-povinnosti nájemce (pachtýře, konduktora):
-platí pevně stanovené nájemné ó i pokud nemůže věc užívat pro překážky nastalé z jeho strany
-slevu na nájemném může žádat výjimečně – např.při velké neúrodě
-věc užívá pouze stanoveným způsobem, může dát věc do užívání další osobě – podnájemníkovi
-po skončení smlouvy vrací věc pronajimateli, za běžné opotřebování neodpovídá, jinak je vázán za nedbalost, užívá-li věci nedovoleným způsobem, ručí i za náhodu
-smlouva končí uplynutím sjednané doby, odstoupením pronajimatele, neplatí-li nájemník činži, nájemník může odstoupit, pokud by věc měla vady, které by bránily běžnému užívání
-Gaius říká, že je locatio-conductio velmi podobné emptio-venditio è najmu si galdiátory ke svým soukromě pořádaným hrám a s lanistou ujednám, že za každého, který při představení zahyne, zaplatím tolik a tolik, za jednoho poraněného tolik è jaká je to smlouva? Gaius: trhová o těch, co budou zabiti, locatio-conductio o těch, kteří budou zraněni – obě smlouvy jsou uzavřeny s podmínkou
-dvě zvláštní modality:
-locatio-conductio irregularis = smlouva, při které je dohodnuto, že nájemce po skončeném užívání vrátí buď věc, kterou měl v detenci, anebo zaplatí ujednanou cenu
-relocatio tacita (mlčky provedené obnovení nájmu) – pokračují-li obě strany poté, co minul konečný termín, má se za to, že uzavřely novou smlouvu
-locatio-conductio se stala za císařské doby právním východiskem znevoňování sedláků
Locatio conductio operarum (smlouva námezdní, pracovní)
-lze ji použít jen na hrubé manuální práce
-předmětem užívání cizí pracovní síly po sjednanou dobu a za sjednanou mzdu ó námezdní pracovník (lokátor) poskytuje služby a je činný podle dispozic zaměstanavatele (konduktor), práce poskytuje zásadně osobně, odpovídá za každou nedbalost
-konduktor musí pracovníkovi platit sjednanou mzdu – i pokud nemohl jeho práce užít z důvodu překážek na své straně
-k vyrovnání vzájemných nároků sloužily dvě žaloby – actio locati a actio conducti è obě žaloby dobré víry
-vyvinula se zřejmě ze smlouvy o pronájmu otroků
Locatio conductio operis (smlouva o dílo)
=dvoustranná smlouva rovná, předmětem je výsledek užití cizí pracovní síly, ne užívání této síly přímo
-objednaný zpravidla nemusí pracovat sám, provedení práce musí přenechat jiným ó za výsledek však odpovídá jen on
-odpovídá za to, jaké si vybere spolupracovníky (culpa in eligendo et inspiciendo)
-zadavatel (lokátor) – obyčejně přináší materiál, který se má zpracovat, pokud je sjednáno, že konduktor může použít jiný materiál, jde o locatio conductio irregularis
-pokud konduktor pracuje s materiálem vlastním, jedná se o smlouvu trhovou
-konduktor musí dílo provést řádně a včas ó lokátor povinen zaplatit mzdu, jaká byla ujednána
-věci, které konduktor přijme, musí opatrovat, někteří řemeslníci odpovídal za náhodný zánik přinesených věcí: valchář, krejčí, dopravce
-lex Rhodia de iactu (Rhodský zákon o vyhozeném zboží) – dodnes se s ním setkáváme v mezinárodním právu soukromém
-úprava náhrady škody na moři – buď forma nájmu lodi (locatio conductio rei) nebo smlouvou o dílo è dostala-li se loď do nebezpečí, takže musela být část nákladu hozena do moře, za zkázu obětovaných věcí odpovídali vlastníci i vlastníci zboží zachráněného